Přidat názor k článku Co mi život vzal a dal

Nedá mi to, a přispěji také svou troškou do mlýna. Má tehdy tříletá, naprosto zdravá dcerka onemocněla banální angínou a zvracela léky. Nastoupili jsme do nemocnice, kde jí penicilín píchali - to snášela v pohodě. Ovšem v noci si začala stěžovat na bolest nožičky (kyčel), celou noc proplakala. Ráno už si ani nesedla. Během dalšího dne ji rozbolela kolena, zápěstí - večer druhého dne již neunesla ani kartáček na zuby. Udělali jí všemožná vyšetření, ale na nic nepřišli(myslím pozitivní potvrzující výsledky krve apod.)Pak primáře napadlo poslat nás do krajské nemocnice na revmatologii. Na gamakameře se ukázaly rozsáhlé záněty, dcerka už jen plakala a plakala, neb pohnout se nemohla, všude jsem ji nosila. Verdikt - juvenilní artritida, kterou spustila právě ta obyčejná angína.Souhlasím s tím, že ledové obklady nic neřešily, nakonec jsme byli na nepřetržitém užívání Ibalginu ve dne i v noci.
Naštěstí jsme měli při té smůle i kapku štěstí - přesně v ten den, kdy měla dcerka dostat první kapačku a cytostatika, se z vlastní vůle odhodlala udělat 1 krok - aby se dostala k hračce :-)
To rozhodlo o odkladu léčby. S Ibalginem a klidem se pooomalinku rozchodila a do 3 měsíců se vše upravilo.
Dodnes (dnes je jí 8 let)klouby občas cítí při virozách, ale není to taková hrůza jako tehdy - pomůže podložit nohu polštářem a Ibalgin.
Nikomu nepřeju tu bezmoc, kdy vaše dítě trpí a vy nemůžete dělat vůbec nic...
Nevím, kde se vzaly dispozice k artritidě - u mne ani manžela ani našich rodičů se nic podobného nevyskytovalo - je to záhada.
U syna (skoro 6) naštěstí žádné potíže tohoto druhu nebyly. Ten si to vybírá jinak - třeba z planých neštovic dostal zápal mozkových blan a tak jsme opět šupajdili do nemocnice - ale to už je jinýc příběh....