Přidat názor k článku Hexavakcína aneb Co tě nezabije...

O očkování jsme se zajímali s manželem již před narozením naší holčičky. Nemohu říct, že bysme byli nějací odborníci nebo se v této problematice orientovali do hloubky, ale udělali jsme si takový svůj názor a podle toho jsme postupovali.

Nejdůležitější byl pro nás výběr lékaře, kterému se dá nejen v této oblasti důvěřovat (z našeho úhlu pohledu) a to bylo opravdu těžké. Nakonec máme paní doktorku vzdálenou od místa bydliště více než 50 km, což je opravdu hodně a musíme jezdi autem a manžel si brát volno, ale jde to.

Naše lékařka nelpí na neustálém vážení a podobných nesmyslesch, takže se vidíme, jen když je nějaká krize nebo na předem dohodnutých termínech očkování, které spojíme i s vážením a běžnou kontrolou.

Očkování proti TBC jsme chtěli odložit, což se nám bohužel nepodařilo v porodnici uhrát, ale malá to přežila. O odložení tohoto očkování na pozdější dobu se mluví již dlouho, ale bohužel je prý v repulibce nakoupeno mnoho vakcín s krátkou expirací, takže možná rizika pro některé děti (i když jich je málo, tak zkutečně takové děti jsou) jdou tak nějka zatím stranou.

Náš další postup byl dle domluvy s paní doktorkou individuální očkovací plán. Takže jsme jsme další očkování prostě posunuli a začali jsme až po půl roce, kdy mělo mimčo dost času se vyrovnat s TBC a sebou samotným. Naše plně kojené miminko trpělo kolikou a bolesti bříška a u malých dětí může bolestí bříška začínat i mnoho nemocí, tak proč riskovat.

Bohužel se začátkem roku přestala do ČR dovážet vkacína hrazená pojišťovnou, která byla jen dvousložková a neobsahovala černý kašel. (Předpoklávám, že to byl tah, aby se více podpořil prodej předraženého Infanrixe, ale je to jen můj osobní dohad.) Ten se nám zdá očkovat zbytečný, protože dnes je i přes všechny druhy očkování mezi dětmi rozšířen víc než je možná známo a právě živá vakcína proti černému kašli často působí potíže.

Takže nám zbyla jediná možnost naočkovat Infanrix Hib, kde je i černý kašel, ale v neživé formě. Je to placené, ale levnější než Hexa.

Všechny tři dávky proběhly bez komplikací, ale naše mimčo se zatím jeví, jako zdravý a silný jedinec :o).

Tím jsme očkování prozatím ukončili. Obrnu máme odloženou na příští rok a žloutenku typu B očkovat nebudeme. Nemoc, která se přenáší krví a pohlavním stykem se mi zdá u dítěte do jednoho roku přinejmenším nepravděpodobná. V pozdějším věku asi záleží spíš na míře rizika, pokud bych s dcerou chtěla navštěvovat například městská pískoviště v parku, kde se pohybují narkomani, tak možná. Jenže my bydlíme na vesnici a pískoviště budeme mít vlastní s poklopem, takže až do školkového věku si dáme na rozmyšlenou.

Naše lékařka očkování více nemocí najednou nepropaguje a to ani v případě Infanrixu Hexa, ale nechává tento výběr na rodičích.

V případě klasického očkování dle očkovacího plánu neaplikuje zároveň jednu injekci do jedné nohy a druhou do druhé v jeden den.

Když nám očkovala Infanrix Hib, tak dávala každou dávku do jiné nožičky a posledí do ručičky, nevím jestli to má nějaký hlubší význam, zapoměla jsme se zeptat.

Malá ani u jedné injekce neplakala a vůbec si nevšimla, že jí neco píchlo, já to přičítám šikovnosti paní doktorky (sama znám, že mě někdy odběr krve bolí a někdy je to úplná paráda).

Ještě jsem zapoměla, že se Infanrix Hib skádá ze dvou složek a tu Hib jsme si nenechali přimíchat. Je to proti Hemophilu typu tuším B, prý je to úplně zbytečné, protože většina dětí ho má i přes očkování v krku, což se často zjistí při výtěru z krku.

Až půjdeme na očkování proti obrně, tak si necháme píchnou injekční formu, protože ta obsahuje neživé složky narozdíl od oblíbeného sirupu na lžičku. Ten jeden vpich naše holčička určitě vydrží, zvlášť pokud bude paní doktorka zase tak šikovná :o).

Toto jsem napsala jen proto, aby jste věděli, že to jde i jinak. Nechci se přít jestli je to lepší nebo horší, spíš by mne zajímaly zkušenosti odborníků na tuto problematiku a maminek které mají informace o možnostech co se týkají dalších očkování, která nás ještě čekají. Zajímají mě možnosti, ze kterých si potom můžeme vybrat, jak je tomu v západních zemích běžné.