Monique, jenže věř, že tělo a duše Tvého dítěte bude zcela dlabat na cíle a záměry, které s ním máš TY: vždycky bude takové, jaké geny dostalo do vínku. Nikdy ho nenaučíš snést neuvěřitelnou bolest, jestliže bude úzkostné a citlivé, nikdy se z něho nestane princ na bílým koni zachraňující slabé a bezmocné, jestliže bude bojácné.
Není pokrytecké chránit dítě (malé) před zbytečně krutými skutečnostmi, jestliže VÍME DOPŘEDU, že je neustojí, nepřijme, jen se z toho zbytečně zhroutí.
Je vidět, že máš ještě pramalé zkušenosti s dětmi. Ostatně - někomu se, ano, poštěstí mít statečného, férového, silného a nebojácného prince samých skvělých vlastností jako je smysl pro čest a obětavost. Ale myslím, že většina dětí takových prostě být nemůže, protože nemají ty patřičné geny. - Teď nemluvím jen tak do větru - měla jsem ÚPLNĚ STEJNÉ sny a touhy, a myslela jsem si, že statečnost a hrdinství jsou opravdu jen věcí cviku (výchovy). Mé vlastní dítě mi však ukázalo, jak moc jsem se mýlila...
Předchozí