Přidat názor k článku Informační kampaň k prevenci umělých potratů u dospívajících

Lizo, budeme se chytat za slovíčka?

Moje miminko, kterému přestalo bít srdíčko někdy v 7 týdnu, asi určitě něco cítilo...mám se v tom po roce pitvat? V 11. tt, kdy jsem musela na zákrok, protože se to zjistilo až tehdy, už necítilo určitě nic, tak jsem to myslela, na rozdíl od miminek, které cítí a jsou potráceny živé...film Němý výkřik mluví sám za sebe...

Snad jsme si jen nerozuměli...

Opravdu netuším, co prožívá drobeček, který přestane v jakémkoliv stádiu samovolně žít...ale samovolně, to je právě to rozhodnutí přírody, která je tak moudrá, že ví, proč se tak stalo...asi by jeho život mezi námi byl natolik neplnohodnotný, že by to nešlo...nebo by skončil po pár vteřinách...

Možná jsem necitelná, že jsem si poplakala a život šel dál, strašný zločin, fakt...musela jsem fungovat pro tehdy desetiměsíčního chlapečka, kterého jsem ještě kojila a chtěla kojit, musela jsem fungovat pro jedenáctiletou skoroslečnu...

Soudíš mě? A co ty, které zabijí dítě v sobě, ač by se jinak narodilo živé a zdravé...fakt nechápu, kam se tahle debata dostává...

A k té mamině debatující o částce za potrat...asi by to s ní nehnulo...já jen psala, jak bylo mě...a koukám, nikoho to nezarazilo, asi by každý chtěl na jejím místě ještě "ušetřit"...

Každá máme jiné prožívání, některá z nás se hroutí, že musí vysvětlit malému dítěti, že miminko na plakátu nebylo chtěné, proto je tam ta ručička...některé vadí cynismus, s kterým si ona těhulka říkala o "slevu" na zákrok, který byl její a partnerovou chybou. Když pomineme vše ostatní...