---potíž je v tom, že naše společnost NENÍ PŘIPRAVENA přijímat všechny narozené děti. Není na to připravena, protože neumožňuje ženám v dostatečné míře jiná řešení vyhrocených životních situací, počínaje dostatečnou podporou v mateřství přes podporu zaměstnanosti žen s malými dětmi až po zajištění láskyplné péče dětem ocitnuvším se bez rodičů.
Rádobysvatoušci ohánějící se láskou k nenarozeným dětem neberou vůbec v potaz, jak nerovnoměrná je v naší společnosti situace lidí rozličných předpokladů, sociálního zázemí, finančních předpokladů atd. atd. Ono stačí, aby člověk nebyl "mladý, štíhlý, flexibilní a krásný", a už má problémy se v dnešní společnosti uplatnit. A co všechny ty týrané, zanedbávané děti, kterým lautr nikdo nepomůže? Copak ony si zasloužily, aby jim bylo tak mizerně na světě? --- Činovníci spolků za láskyplnější společnost by se měli taky zabývat již žijícími lidmi a dětmi, a ne kázat ženě: máš povinnost zplodit počaté dítě a postarat se o něj (neb jsi nádoba hříchu). Žena by v první řadě měla mít možnost se o někoho láskyplného opřít, pakliže selže vše okolo ní opouštějícími partnery počínaje přes vyhánějící rodiče a konče vyhazujícími zaměstnavateli. A až teprve poté, co by měla každá žena možnost někam se utéct a lízat si rány ze zklamání, pak teprve snad by bylo možné uvažovat o něčem tak drsném a nesvobodném, jako je zákaz potratů.
A ani to není myslím dost demokratické. Muži si tu budou vesele naplňovat své vášně - a žena to odskáče takříkajíc povinně? Hmmm... Připomíná mi to po staletí pěstované otrokářství a bezohlednou nadvládu jedněch nad druhými. Nejsme náhodou už někde trochu jinde?
Předchozí