Přidat názor k článku Informační kampaň k prevenci umělých potratů u dospívajících

Pohled na postižené dítě ovšem není naprosto nic drastického. I postižené děti se přece smějí, hrají si, povídají si s ostatními. Syn má ve třídě dvě postižené spolužačky, a obě jsou v kolektivu podle všeho úplně normálně přijímány jako kdokoliv jiný. Postižený člověk a zkrvavená ruka není totéž.
--- V té druhé části nemohu mluvit za ostatní lidi, budu mluvit konkrétně za sebe: já opravdu jsem touto kampaní rozhořčená čistě kvůli svému synovi, u něhož cítím, že by mu mohla uškodit (a pochopitelně i kvůli celé řadě dalších malých dětí, které by to neúčelně vyděsilo). Jinak jsem všema deseti pro, aby podobné obrázky byly předkládány dospívajícím ve věku kolem, řekněme, 12 až 15 let, nevím, nejsem psycholog, neumím odhadnout, kdy je dítě zralé na podobné drasťárny "ze života". Ale nelíbí se mi, že to MUSEJÍ VIDĚT i děti malé, prostě jen proto, že to "někdo" totálně špatně zorganizoval, případně nepromyslel, nebo ještě lépe - zorganizoval s úmyslem ubližovat.