Přidat názor k článku Informační kampaň k prevenci umělých potratů u dospívajících

Wando, díky za odpověď. Kdykoliv jsem se s někým bavil o potratech, dopadlo to jako hádka. Je to zvláštní, lidi dokážou vést dialog o naprosto rozporných věcech, ale tady to asi nejde. Samozřejmě nikdy nemůžu zažít zkušenost početí, těhotenství a porodu. I tak snad ale mám právo o tom mluvit, pokud se mne to dotýká. V životě jsem taky dělal rozhodnutí, které se týkaly života a smrti někoho jiného. Je to jiné, ale zkušenost jednoho člověka nikdy není stejná jako toho druhého, můžou se jen snažit si rozumět. V pokusu o dialog s lidma, kteří obhajují potraty mám zásadní překážku. Nevadí mi, že obhajují legálnost potratů, protože si nemyslím, že by pomohlo je zakázat zákonem. Vadí mi, jak si zdůvodňují, že je to za určitých okolností dobré rozhodnutí, nebo lepší než jiné. Protože zabití to je - napřed tu byl někdo živý a potom je mrtvý, a někdo to udělal. To nejde obejít. Kdyby šlo o již narozeného člověka, většina z nás by byla ochotná udělat opravdu hodně, aby mu zachránili život. Je v naší přirozenosti mít soucit s ostatními, i když se to dá hodně potlačit a zdeformovat. Málokdo by řekl, zabijte ho, nechci a nemůžu se o něj starat, nechci ho ani dát osvojit. U nenarozených dětí se to ale děje, a to může být podle mne jen tím, že se tady někdo kouká stranou a nechce vidět, o co doopravdy jde. Tohle dítě nekřičí, nepláče, neobjímá, všechno se dá zařídit tak, aby nikdo nic přímo neviděl. To mi přijde hrozné.
Nikdy bych nic nevyčítal matce, která šla na potrat, vždyť je to pro ni dost hrozné i tak, a já nemůžu znát její důvody a pocity. Kdybych s někým takovým mluvil, ani bych o zabíjení nepípl.
Těžko se mi ale vede dialog s lidmi, kteří takové zabití teoreticky obhajují, i když kvůli tomu musí realitu opravdu hodně překroutit. Jak mám potom s takovým člověkem diskutovat, když se ze všech sil vyhýbá té podstatné věci - totiž že tady někdo zemřel
nebo zemře? Není pro mne problém uznat, že těhotná žena má právo rozhodovat o svém životě, ani uznat, že všechno se nedá řešit zákony.
CO se týká těch bilboardů, to prolife opravdu přepískli, protože tak můžou ubližovat lidem, kteří za nic nemohou. Nicméně, takový svět jsme si vytvořili - většinou mediálně vnímáme jen ty opravdu hodně vyčnívající zprávy. S touto formou kampaně bych se neztotožnil. Ale i tak, nebýt té kampaně, kdo by tu o potratech bavil?