Přidat názor k článku Informační kampaň k prevenci umělých potratů u dospívajících

Monique, ale to já přece taky! Jenže jen já jako rodič zhruba odhadnu, kdy na to to dítě připravené je a kdy ještě ne (a ani já to někdy neodhadnu správně). Jenže tady jde o to, že si já jakožto rodič NEMŮŽU VYBRAT, jestli to dítěti předložím, neboť usoudím, že je dostatečně zralé, nebo nepředložím, protože usoudím, že ještě zralé není. Tady to prostě někdo rozhodl ZA MĚ. Protože dítě nežije ve vakuu, jezdí do školy ve městě, vrací se domů městem, na nákupy s ním tím městem někdy taky jdeme, a pak tu budou prázdniny s cestováním, kdy kvůli pitomým billboardům nebudeme vyhledávat poustevnické jeskyně - čili může s tím do styku přijít, aniž by na to byl už dostatečně psychicky zralý. A TO mi na tom vadí.
Mohlo by se to vysílat jako spoty v televizi po desáté hodině, mohlo by se to zaslat jako výuková kazeta do škol pro studenty patřičného věku. Ale nemělo by to být v nadživotní velikosti podél cest, kudy chodí (jezdí) VŠICHNI, tedy i malé děti.
Abych ještě ujasnila situaci - zrovna tak se mi nelíbí spousta jiných věcí, třeba reklamy na alkohol a cigarety před večerníčkem nebo mezi pohádkami, trillery a detektivky vysílané v průběhu dne, kdy si je může dítě lehce pustit, pokud bude mít příležitost, fidorková reklama "když musíš, tak musíš", reality show Vyvolení a spol., ještě ke všemu vysílané v době, kdy je mohou sledovat nedospělé děti a podobně. Samozřejmě není tato poněkud krutá kampaň jedinou věcí, která mi vadí.