Přidat názor k článku Informační kampaň k prevenci umělých potratů u dospívajících

Upřímně řečeno, když člověk přijde o miminko - a je mi úplně jedno, jestli tomu někdo říká plod - tak je mu líto všechno. Když jsem já potratila a ještě k tomu dvakrát za sebou, měla jsem obavy, jestli jště vůbec někdy budu mít mimi. Cítila jsem prázdno, protože jsem se na obě ta děťátka těšila. Tou dobou byly také reklamy proti interrupcím a byly velmi prosté - nějaká postýlka, tuším potažená černým prostěradlem a v ní červená růže (aspoň tak se mi to po letech yvbavuje). A můžu říct, že ta prázdná postýlka na mě měla takový psychický účinek, že jsem ji obrečela pokaždé, když někde visela a já ji viděla. A myslím, že by mi i dnes vadila víc, než billboardy této kampaně - ta je zaměřena proti interrupcím a zobrazuje podle mého realisticky to, jak to vypadá, ale tamty reklamy prostě připomínaly to, že postýlka zůstane prázdná, ať je to záměr nebo smůla...
na všem se dá něco najít...