Přes všechen nevkus zmíněných bilboardů, si myslím, že diskuse o potratech se týká společnosti jako takové. Je totiž pravdou, že tolerance k potratu je společenská norma, jedou v tom všichni. A už jsem říkala, že pamatuju dobu, kdy to bylo naprosto běžné, maximálně se tak řešilo, zda-li dotyčná může mít dál děti. Nová doba otázku otevřela, možná extrémisticky, ale já říkám, díky za to.
Já si třeba myslím, že mě se netýkají děti týrané vlastními rodiči,vraždy novorozeňat vlastní matkou ap, myslím si, že v těchto případech je společnost v hodnocení činu zajedno a jednotlivec s tím nemůže udělat naprosto nic, jenom je mu z toho zle, na rozdíl třeba od hladomorů, válek, nemocí, na něž může přispívat ap. No a přesto je to vždy spolehlivě jednička na vyhledávačích, případně v TV.
Předchozí