Zuzano, a na to, že můj syn NEVÍ, že maso jsou mrtvá zvířata, jsi prosím tě přišla jak??? To můj syn samozřejmě ví. Jen se to prostě NEZDŮRAZŇUJE. Kupříkladu mu neříkám: Synu, vidíš, teď máš na talíři přesně toho králíčka, kterého jsi předevčírem hladil u babičky v kotci. Nebo mu například nezorganizuju exkurzi na jatka.
Ostatně, naši rodiče a prarodiče králíkovi na talíři taky neříkali "náš něžný Ferdásek", ačkoliv den předtím děda toho králíka osobně klepl a stáhl, a mamka vyvrhla.
Podotýkám, že jestli mi tu vyčítáš, že své dítě zcela chybně ochraňuji před realitou, tak věz, že je to až reakce na synovu povahu. Myslím, že jsem přílišnou otevřeností v historii synovi naopak několikrát ublížila (nemluvím o králících na talíři). Prostě je to trochu jiné, neprůměrné, citlivější dítě, ke kterému NEMŮŽU přistupovat ani zdaleka tak otevřeně, jak bych sama chtěla.
Pokud jsi to ještě nikde nečetla, tak ve výchově je poměrně velmi důležitý právě onen individuální přístup. Nemůžeš očekávat, že když určitý způsob jednání a výchovy bude fungovat u jednoho dítěte, že bude automaticky fungovat u celé populace.
Předchozí