Přidat názor k článku Zlodějky s kočárky

Aha - tak takhle to je. Teď už to chápu. Ty maminky, které rvou druhý a třetí kočárek na plošinu nízkopodlažního autobusu (v mém případě 195) jsou kamarádky, se kterými musím šveholit i během cesty v MHD. Jasně. :o)
A než do onoho zmíněného busu nastoupím, vždycky požádám stavbyvedoucího z haly Sazky, aby mne nechal trochu se projet po staveništi... jen ať si prodavačky v obchodech zauklízejí, aby se jim nezkrátily žíly. Jo - a z ukradených dek (po sekáčích) bych mohla ošatit rodinu, jak kdysi psali ve své povídce Šimek s Grossmannem.

1. S kočárkem jezdím jen tam, kde je to možné (Delvita, Meinl, větší obchody s nekytou podlahou - do butiku s koberečkem bych nevjela, byť asi spíš proto, že v takových obchodech nenakupuji :o); několikrát jsem nechala kočárek i s dítětem venku - když byl obchůdek malý, prázdný a bylo z něj dobře vidět na ulici (např. v prodejně, kde si nechávám vyvolat fotografie). Ponechávání prázdného kočárku před obchodem lze vyřešit snadno - řetízkem a zámkem, my dostali jeden i s praktickou taštičkou od tchána, ale:
a) ne všude je možno kočárek připoutat, leckdy není kam, a obchody, které toto umožňují (supermarkety) jsou zase kočárkům přátelské, tudíž to není nutné
b) mimo dítěte je v kočárku obvykle také dětská deka (cca 500,-), kšíry (260,-), dole pod kočárkem vozím igelit proti dešti a tašku s věcmi typu "pleny na přebalení" - toto vše je za určitých podmínek vhodné k odcizení. Mě dokonce jednou ukradli z auta sako po dědečkovi, vhodné už leda na chatu k táboráku... bylo samá díra, ostatně v tu dobu byl už dědeček patnáct let nebožtík... ale stejně někomu stálo za to, aby se s ním vláčel. Jak to všechno pobrat, není-li matka vybavena šesti rukama jako Šiva? Nevím. Možná mi někdo poradí...:o)