Samozřejmě souhlasím s tím, že je třeba dobré vůle na obou stranách. Při psaní svého článku jsem vycházela z několika věcí:
1) zásadně se necpu s kočárkem do obchodu, kam se prostě zajet nedá, např. kvůli jeho velikosti
2) předpokládám, že většina lidí je slušných a že nejdou do obchodu se záměrem krást, nevidím tedy důvod kategorického prohlášení prodavačky
3) zarazilo mne, že když to v létě šlo bez problémů, s příchodem podzimu to nejde
4) pohybuji se pouze po pražských ulicích, podlahu umažou moje boty stejně jako kolečka a text o "čvachtě" byl míněn ironicky, což asi nebylo při čtení patrné
5)kočárek používám jako nákupní vozík - na to, abych se v obchodě pohybovala ještě s nákupním vozíkem asi nemám dostatečnou fyzickou nebo mentální kapacitu a pokud by snad měl personál potřebu prověřit obsah mých kapes ráda mu vyhovím
5) cestování MHD je kapitola sama pro sebe - často se mi stává, že na plošině, která je zřetelně označena jako místo pro kočárek stojí jeden nebo dva lidé tak, že se tam já už prostě nevejdu a i přesto, že je místo jinde se neuhnou
Ano, dobré vůle je třeba na obou stranách. Nejsem dřevorubec, nemyslím si, že kočárek je tank a snažím se chovat ohleduplně. Dokud se ale maminky s podobnými zkušenostmi neozvou ve společnosti se toho změní málo. Nechci získat přesvědčení, že v 21. století patří maminka s dítětem v kočárku pouze tam, kde nebude obtěžovat ostatní občany.
Předchozí