Přidat názor k článku Zlodějky s kočárky

Musim rict, ze jsem opravdu v soku, jak pisete o maminkach s kocarkama, jako by to byl obtizny hmyz.
Bydlim v zahranici, a jeste nikdy jsem se s takovym postojem nesetkala. Chodim nakupavat do maleho obchudku, kde se opravdu do ulicky vleze jen jeden kocarek. Presto je po celem obchode kocarku vice a nikdo nikdo se nad tim nepozastavuje. Naopak nahlizeji do kocarku a usmivaji se na nase roztomile deticky.
Chodim i do "drazsich" obchodu nakupovat, kde se vse leskne a jsem i s tim kocarkem vitana. Jdu tam prece utratit penize. Ja jsem ten pan a ne prodavac, bohuzel u nas se to jeste nenaucili.
V CR se s tim dostavam do krizku pokazde kdy tam zavitam ( a to je dost casto).
Neni to jen o kocarkach ,ale o malych detech samotnych.
Kdyz jdu do hrackarstvi, tak to znamena , ze tam chci pro malou neco koupit. Ale abych vedela co vlastne chce musi si to sama okoukat, a ja pak usoudim jestli to koupim. Jenze jestli si dovoli moje dcera sahnout jen na jednu hracku, tak se zacinaj hrube ozyvat prodavacky.
Kdy se konecne k nam zacnou chovat jako k zakaznikovi a ne zlodejovi?
Nebo typicke : sli jsme do restaurace s terasou a hristem pro deti, ale u dveri rest. sedel majiteluv dobrman. Ktery okamzite zpozornel, kdyz uvidel dve trilete holcicky. Pozadala jsem majitele, aby psa nekde uklidil, ale ten na to ze je to jeho podnik. A na muj strach o dite mi odpovedel, ze ma spis on strach o sveho psa, co kdyby mu ty holcicky neco spatneho provedli? To uz jsem se ale opravdu rozzurila, a tak sel psa uklidit.
A takovych historek mam spousta a je mi z toho smutno.