Přidat názor k článku Porod v 32. týdnu těhotenství

Dobry den,moje zkusenost byla podobna.Na silvestra mi zacalo bricho tvrdnout,mela jsem bolesti a tak me manzel odvezl do porodnice na prohlidku.Myslela jsem,ze mi daji nejakou injekci a pusti me domu.Ale pan doktor mi oznamil,ze budu rodit.Byla jsem na konci 29. tydne.Neverila jsem mu,ale nez jsem se stacila vzpamatovat,tak uz me vezla sanitka do fakultni nemocnice 30 km od naseho mesta.Protoze miminko bylo male a ve fakultni nemocnici meli s predcasnymi porody lepsi zkusenosti a byli lepe vybaveni.Byl vecer,byla jsem v cizim meste,sama,na Silvestra,napojena na kapacich,ktere mi upravovali stahy.Dostavala jsem 2 injekce,aby se urychlil vyvoj plic miminka,Neustale monitorovali stahy,nesmela jsem vstat z luzka,ani na WC me nepustili,jeste se mi k tomu pridala tehotenska cukrovka a dieta.Po 6 dnech me z kapaku odpojili a ja jsem,i kdyz lekari delali co mohli a tedy proti jejich vuli:o)v noci porodila.Byla jsem rada,ze uz je to za nama.Narodil se nam krasny chlapecek,1820 g,42 cm.Mrzelo me jen,ze syna ihned po porodu prevezli a ja se na nej ani nemohla podivat.Nevedela jsem az do rana kolik meri,vazi a zda je v poradku.To vsechno jsem vysondovala az 8 hodin po porodu.Cekala jsem,ze mi nejaky lekar prijde sdelit vsechny skutecnosti,ale kdybych nepatrala sama,tak nevim nevim:o) kdybych se o svem kuliskovi dozvedela.Nemel nastesti zadne zdravotni problemy,dychal sam,ale i tak stravil tyden v inkubatoru na JIPce.Me pustili po 3 dnech a odjizdet bez miminka je opravdu hrozne.Mleko jsem odstrikavala a vozili jsem mu jej kazdy den.Po tydnu v inkubatoru premistili prcka na neonatologii,kde byl jeste 2 tydny beze me.Jakmile se uvolnilo misto,nastoupila jsem k nemu a po tydne jsme si toho naseho piskota odvazeli domu.Trpel anemii,ale jinak byl v poradku.Absolvovali jsme spoustu vysetreni,ktere deti narozene v terminu nepodstupuji.A od 5. mesice jsme museli zacit cvicit Vojtovu metodu,kterou jsme cvicili 4. mesice.Ted je Radovankovi uz 29. mesicu.Neustale nas kontroluji na rehabilitaci,kde ted rozhodli,ze budeme opet cvicit Vojtovu metodu.Pro matky ktere ji znaji,urcite nemusim popisovat jaky je to boj touhle bolestivou metodou mucit dite.Po mentalni strance je syn naprosto v poradku.Na neurologii uz nechodime.Ale jinak mame pravidelne prohlidky na ocnim,na ortopedii,na jiz zminene rehabilitaci,klasicky u zubare...tak mam nekdy pocit,ze nechodime nikam jinam nez k lekarum.Syn vidi bily plast a uz je vystraseny co jej opet ceka za vysetreni a ja po pobytu v porodnici mam stejnou fobii,ze bych tohle absolvovala jeste jednou.Byla jsem cele tehotenstvi v pohode,nemela jsem zadne problemy, takze jsem nechapala jakym fofrem se to vsechno odehralo a proc se to stalo prave mne.Preji vsem nastavajicim maminkam,aby je nepotkalo totez, protoze ja dodnes nevim a nikdo neni schopen rict,proc jsem porodila predcasne.