Ahoj všem, nedá mi to se nepřidat. Několikrát v reakcích zaznělo, že to by na západě nebylo možné - nedostat se s kočárkem do obchodu...Naší rodinu před časem osud zavál na pár let z Prahy na "ten západ". Konkrétně žijeme na severu Francie v malém městě (6,5 tis. obyvatel) Tak Vás ostatní maminky, co si myslíte, že je to tak špatné jen u nás, chci ujistit, že je to stejné! Do spousty obchodů se kočárkem nedostanu a navíc si ještě my Pražáci můžeme gratulovat za MHD či dokonce nízkopodlažní autobus! Tady se předpokládá, že se jezdí jen autem a do autobusu prostě kočárek nejde - není plošina, pouze sedadla všude :o)))A jak řeším nákupy? Kočárek nechám venku. Pokud Ninka spí, nechám jí, pokud nespí, vezmu jí na ruku. Vlezu do obchodu a požádám personál, aby mi na kočár dohlédl. A světe div se, i když umím francouzsky prakticky jen pozdravit a pár podstatných jmen, zatím vždy kočár pohlídali. Rozdíl je jen v tom, že ve většině obchodů obsluhují alespoň 2 lidé. A jak jsem to dělala v Praze?Úplně stejně. V masně mi pan vedoucí "přiděloval" učnici, v zelenině prodavačka, která je tam sama nespustila z kočáru oko...Jenže to je opravdu o ochotě na obou stranách. Já chci nakoupit, oni potřebují prodat...A pokud mě považují za potencionálního zloděje, pak holt oba své potřeby neuspokojíme...Jediné, co je rozdílné ve Francii od naší mentality, je to, že i náš dvouletý kluk je považován za zákazníka a ne za obtížný hmyz...A pokud něco občas přemístí či umaže, není to bráno jako tragédie..Vždyť je to "bébé"...Naopak velmi zle se na mě dívají, pokud ho okřiknu nebo dokonce plácnu přes ruku!
Tak tedy už víte, že ani ten "západ" není všude tak dokonalý, všude je to jen o lidech.
Předchozí