Nedávno jsem byla v nedaleké Droxi drogerii, kde jsem zase zažila dobrý druhý extrém. Bez jakéhokoliv ptaní tam vpochodovala a nákup vyřídila slečna se psem na dlouhém vodítku (prvně jsem vlastně viděla toho psa, panička byla na konci vodítka na druhé straně regálu):-) Koukali jsme na to všichni, docela jsem byla zvědavá, jak zareagují prodavačky. Neřekly ani slovo jen do momentu, kdy slečna i se psem vypochodovala z krámu, pak se strhla přímo ohlušující záplava negativních poznámek:-))) V tu chvíli už mi cukaly koutky a měla jsem co dělat, abych se nesmála. Nakupování s kočárkem se mi zdá normální, nicméně i když zatím mám jen psy, ne děti, tahle situace mi přišla poněkud zvláštní. Smála jsem se ještě při odvazování svých psů před zmíněnou drogerii a přemýšlela jsem, kolik drzosti bych v sobě musela najít, abych se psem vpochodovala zrovna do drogerie, naprosto nám stačí zverimexy, když jim potřebuju něco vyzkoušet a je to o nervy - čumák zarytý v každém regálu, zastavování se u každé blbosti, očuchávání ostatních nakupujících.
Předchozí