Ono nikdo nemůže říct, že dospělí tohle nedělají - dělají. Ale u nich mi to přijde stejně hloupé jako u těch puberťáků.
Proč má někdo touhu hrát takovou hru? Přidusit se, aby se dostal do euforie? Když už chce mít "změněnou mysl", je možné se obrátit k meditaci a podobně. Mám v pubertě synovce, před nedávnem do ní spadl. Bavili jsme se spolu vždy o všem a teď přišla řeč i na drogy. Pokládal velmi smysluplné otázky a já se mu snažil odpovědět.
(Proč je tabák legální a marihuana ne? Proč je nebezpečené brát extázi, když ji hodně lidí bere? Co je to za požitek, čichat toulen).
Myslím, že takový rozhovor je pro teenagera důležitější než sexuální výchova. V dnešní době je těch lákadel tolik, že by děti mély vědět, že se něco nedělá a proč se to nedělá.
Měla by stále platit stará dobrá věta: "Když se tvůj kamarád rozhodne skočit do studny, skočíš taky?" Tohle je napodobování a je to velmi nebezpečná hra. Nedá se to ani nazvat hrou, je to hazardování se životem. Každopádně autorce článku patří dík, že na toto nebezpečí upozornila.
Předchozí