Přidat názor k článku Jak jsme (ne)strávili naši první dovolenou

ahoj,

taky se mi dostalo "babských rad", narazila jsem na ně i v knížkách. Taky jsem některé vyzkoušela. Nepomohly. Na našeho drobečka prostě žádný fígl neplatí. Chce to jen obrovskou trpělivost a věřit, že se to srdovná časem - což se mi i pomaličku potvrzuje.
Rozhodně bych ale dítě nenazvala teroristou, alespoň ne v tomhle věku :-)Moc mi pomáhá, když si, po probdělé noci a za zvuku vřeštícího potomka stále dokola opakuji, že takhle malé dítě to nedělá ze zlé vůle. Vždycky je zatím nějaký problém (horko, hlad, žízeń, strach, bolístka, zoubky apod.), jen ten mrňousek nám zatím neumí říct, co ho zlobí nebo trápí.
Skřítek už má 10 měsíců a stále ještě spí s námi v posteli. Možná to bude znít divně ale i já se líp vyspím, jsem klidnější, když ho mám těsně vedle sebe. taky sjem si myslela, že ho třeba v noci budíme, ale nevím. někdy večer usne a spí 4 hodiny v kuse, a nevzbudí se, ani když jdeme s manželem spát. jindy se budí co hodinu, i když jsme v obýváku.
V postýlce spinkal dobrovolně asi 3 týdny ve věku kolem 3 měsíců, pak se tam nenechal ani položit hodně dlouhou dobu. No a teď to zase pomaličku zkoušíme. Někdy tam usne, někdy ne. Žádné násilí používat nechci, chci mu dát šanci, aby to zvládl (jako spoustu jiných věcí) sám. O to větší hodnotu to pak pro náse všechny bude mít.

Iva