Deniso,
myslím že jste na Michala příliš krutá.
Nemyslel to tak jak jste to pochopila. Jistě má něco nelehkého za sebou a dokázal se s tím sám poprat. Holt zvolil cestu s Aura-somou, Bachovkami, psychosomatikou a sebepoznáním - proč ne? Myslím si, že je daleko silnější než my. Je silnější o to co prožil.
Též si myslím, že to nebylo selhání výchovy! A myslím si, že člověka jaksi některé věci podvědomě přitahují a jsou mu předučené. Měla jsem spolužačku na ZŠ a ta od 8 let celkem častu mluvila o drogách - prostě již v tomto věku jí přitahovaly. A taky na nich na prahu dospělosti zkončila. Já zase vím, že to není nic pro mne - ale to vědění není moje zásluha - prostě s pocitem, že na drogy nesáhnu jsem se už narodila - a neovlivnila to ani výchova či prevence. Zrovna tak Vám řeknu, že mne tento článek zaujal natolik, že bych tuto praktiku vyzkoušela - no vidíte - přesný opak čeho by měl dosáhnout. A vůbec mne neodradilo, že vše špatně dopadlo.
A vy Michale,
prosím neodsuzujte nápad vypovídat se z toho všeho do novin. Je to devět let co mne potkaly dvě životní tragedie - nikdy na ně nezapomenu a nosím je v sobě. Přesto v době kdy se vše stalo jsem měla strašnou potřebu si o tom s každým vykládat. Překonávalo to obavy těch druhých jak se ke mne mají chovat. Později mi bylo sděleno, že jsem dobře udělala, že jsem část toho svého smutku přenesla na druhé - prostě se s nimi podělila. Částečně mi to pomohlo. Alespoň tedy v té prvé chvíli. Kdyby to vyspovídání do novin mělo třeba jen tento výsledek, tak to rozhodně k něčemu je.
Všem nám moc přeji více vzájemné tolerance
Předchozí