Nedá mi, abych této diskusi poněkud neodlehčila historkou, které se mi stala před dvěma roky v zimě v Praze, protože k tomuto tématu docela sedí.
Bylo to v lednu a naše rodina se chystala v létě do Maďarska. Znáte to. Chcete jet v létě, musíte objednat v lednu. Bylo nezbytné, aby někdo dojel do Dlouhé do cestovky. No, kdo jiný, než já s Radimem tehdy 8 měsíců starým...Takže velký kočár, do toho začala obleva a na Staroměstské pevné schodiště. Znalá přístupu ostatních cestujíchích k našim velkým nafukovacím kolům, jela jsem v deset dopoledne, kdy není tak plno. Nebylo. No a na té Staroměstské vysloupil pouze jediný chlap. Pravda, měl světlý kabát, drahé boty a dokonce klobouk..Ale co, kočár 13,5 kg, dítě se vším všady asi 12-13kg...Poprosila jsem ho, zda by mi mohl pomoci nahoru.."Jsi slepá krávo, víš jak bych se zmazal.." a šel. Pomohla mi paní asi kolem 40 let a ještě utrousila "Však on mu to jednou někdo vrátí" a holky opravdu vrátil. Asi po 100m jsme na něho s Radíkem narazili. Uklouzl do té nádherné čvachty a měli jste vidět ten kabát! Cukaly mi koutky a jen jsem litovala, že paní šla na druhou stranu.
Od té doby když na někoho takového narazím tak jen utrousím víte co...
Předchozí