Dobře, chápu. Smysl mých slov byl v tom, že změnit se může člověk jen v tom případě, kdy se on sám pro to rozhodne. Druhá varianta je násilí a to vyvolá buď odpor, nebo vůli toho člověka zlomíte. To není řešení a vůbec ne pomoc, je to Vaše potřeba - toho člověka jen znásilníte proti jeho vůli. Myslíte, že Vám za to poděkuje?
Případ, kdy policie zachrání sebevraha je něco jiného. To je pomoc, kdy tomu člověku pomůžete vstát ze země (symbolika). Ale jít dál už musí sám. Je to výpomoc v nouzi nejvyšší, kdy ten člověk buď spadnul tak hluboko, že už nemůže, nebo je ve zkratu a není schopen rozhodování.
Pak je varianta č. 3 a to je láskyplná nabídka ke spolupráci.
To, proč jsem doporučoval Vám, aby jste začala u sebe je, že pochopíte, jak lidská psychika funguje. Z toho plyne, že
- můžete se lépe rozhodnout, jestli pomáháte tomu druhému proti jeho vůli (příklad č. 1), nebo je to případ č. 2. V případě č. 1 jej totiž můžete ještě více zatvrdit, než byl dosud.
- jestliže pochopíte svoji psychiku, může se Vám objevit jiný přístup k Vašemu známému, který jste dosud nemohla vidět. To je varianta č. 3, kdy je velká šance, že ten člověk může začít spolupracovat. Jestliže je z Vás cítit násilí, snaha pomoci za každou cenu, ten člověk nahodí obranu a Váš postup je kontraproduktivní. Lidé, kteří jsou psychicky narušení a děti jsou vůči tlaku citliví a okamžitě jdou do obrany. Můžete to pozorovat na vlastních dětech - jestliže jim něco za každou cenu chcete vnutit, odmítnou spolupracovat. Z Vašeho příspěvku je ta snaha "za každou cenu" pomoci hodně cítit.
- můžete pochopit, proč chcete pomáhat - to je jedna z prvních otázek pro lidi, kteří chtějí dělat terapii. Většina lidí totiž pomáhá proto, že se sami ve svém životě bojí něco řešit. Je to i moje vlastní, draze zaplacená zkušenost.
Hodně zdaru
M.
Předchozí