Přidat názor k článku Proč by dítě nemělo vyrůstat v dětském domově

Ano, JE to o lidech. Naše zkušenost byla velmi trpká. Již jako plně schválení žadatelé o NRP a navíc v rámci předadopčního kursu jsme se setkali se dvěma sourozenci, romčátky, tehdy navíc s formálním zájmem jejich matky - tj. s velmi malou šancí na život v rodině. Po důkladném zvážení našich možností a schopností jsme se rozhodli, že bychom právě těmto dětem rádi poskytli domov. To jsme ovšem netušili, co se stane. Nejdřív nám všichni vycházeli vstříc - a pak se najednou všechno zhatilo. Jak se nám teď zpětně z různých zdrojů potvrzuje, vše se zaseklo na osobním šprajcu jednoho jediného člověka - bohužel natolik vlivného, aby se celá záležitost dostala tak daleko, že jsme museli podat přímý návrh k soudu na svěření dětí do péče. Dokonce až tam "prodloužené ruce" dotyčné osoby dosáhly a teprve zburcování dalších subjektů (mimo jiné i nadřízeného orgánu - MPSV) naši "kauzu" ukončilo a obě děti jsou konečně u nás doma.
Šťastný konec? Ano, ale s pachutí toho, že naprosto zbytečně musely strávit další více než rok(!) v ústavu, tak dlouho se totiž náš boj o ně táhnul.
Dnes mě zvedají ze židle argumenty na jedné straně "nejsou děti" a na druhé "není dost žadatelů". Tady bylo obojí - co tedy chybělo?