Přidat názor k článku (Ne)(Vše)mocní psychologové

Chci se též podělit o své zkušenostmi z oboru psychologie, ovšem ne při adopci dětí. Moje první zkušenost je z doby, kdy moje kamarádka začala pracovat v Manželské a předmanželské poradně. I když zachovávala mlčenlivost o konkrétních případech, měla jsem možnost zjistit, jak to v takové instituci chodí. Pokud chcete vrbu, u které se potřebujete vypovídat a nebude vám vadit, že vedle vás bude významně odtikávat budík, který vám bude ukrajovat vyměřený čas, budiž. Nesmíte se ohlížet na to, že pan psycholog je dost nevyrovnaný, nezodpovědný a nestálý ve svých názorech. A pomoc? "Pomož si sám - to my nesmíme."
Druhou zkušenost jsem prodělala tehdy, když jsem začala mít problémy intimního rázu, které moje gynekoložka ohodnotila jako psychické. Zavítala jsem tudíž na psychologem-sexuologem. Nezbytný rozhovor o věcech maximálně intimních jsem považovala za nezbytnou součást léčby. Ta léčba probíhala tak, že jsem pokaždé vyfasovala recept na "zcela přírodní léky", které se po konzultaci s lékárnicí ukázaly jako ty nejdražší, které mají podstatně levnější ekvivalenty. No a když jsem panu doktorovi řekla, že se domnívám, že léčit psyché medikamenty není to, co by mě nadchlo (krom toho to nezabíralo), pan doktor mi řekl, že jinou alternativu mi on ani naše zdravotnictví nabídnout nemůže.
Už tam nechodím, s manželem jsme se problém pokusili překonat sami. A kroutíme oba dva hlavami, protože víme, že například na Madagaskaru - rozvojové zemi s neutěšeným zdravotnictvím, dokáží ÚSPĚŠNĚ léčit deprese, epilepsii - a to bez drahých farmak...