Přidat názor k článku Pořídit svému mrněti sourozence? Ale jak?

Milá Pavlo!
Vůbec Ti nezávidím. Podobnou zkušeností jsem si prošla před pár lety, jen šlo o třetí dítě. Když jsme se s mužem brali, tak byly domluveny dvě, pak taky co nejrychleji zpět do práce a kariéra. Ale už po narození prvního jsem začala tušit, že 2 budou málo a kariéra mě přestala zajímat úplně. Prostě totální přestavba osobnosti. Hned když jsem se vrátila z porodnice s druhým dítětem, tak jsem začala bojovat za třetí. A boj to byl tvrdý. Argumentovala jsem tím, že to dítě potřebuju a že když ho nebudu mít, tak to ovlivní i můj vztah k manželovi. Proplakala jsem mnoho debat na toto téma. Po roce manžel rezignoval a se třetím dítětem souhlasil. Ale vztah s manželem byl už stejně v troskách - z mé i z jeho strany. Než jsem se z třetí mateřské vrátila do zaměstnání, vztah jsem emocionálně odepsala s tím, že s tímhle člověkem budu, dokud děti nevyrostou, ale ve stáří ani náhodou.
A jak to dopadlo? Rozvedli jsme se, když bylo nejmladšímu 6 let, a vůbec mi to nebylo líto. Už o dva roky dříve jsem si našla muže, který je teď mým manželem a o děti se vzorně staral a stará. Jsem šťastná, že nejmladšího mám, dnes už je mu 18. A i ta kariéra postupem času přišla (učím na VŠ, udělala jsem doktorát a dále studuji).
Rada na závěr? To je těžké. Naději vidím v tom, že Tvůj muž původně 2 děti chtěl. Takže nemůže být zásadně proti. Když mu vysvětlíš, že žena se po narození dítěte změní a je to běžné, je to vlastně vývoj k dobrému, mohla bys ho přesvědčit. Ale příliš velké násilí může vést k zániku vztahu. To už pak musíš vědět, zda Ti to stojí za to. Mi to za to stálo. Přeji hodně štěstí a dej vědět, kdyby to dobře dopadlo!