Přidat názor k článku Pořídit svému mrněti sourozence? Ale jak?

Teda, "vědět KOHO si beru..."
Ve svatební den si všichni myslíme, že svého milého známe skrz naskrz, věříme mu téměř víc než sobě...ale mnoho žen by tě přesvědčilo, že jejich představy byly falešné, že jejich muž se přestal snažit...když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají, atd.
Jestliže Tobě se manželství povedlo, a partner zůstal takový jako před svatbou, tak Ti gratuluji, ale neznamená to, že se můžeš dívat přes prsty na ty, které se v partnerovi zmýlily, nebo jejichž muž se časem změnil. Sytý hladovému nevěří a takovéty rady, že každá může z nešťastného manželství utéct, jsou často naprostým výsměchem a nepochopením konkrétní nešťastné situace. Někdy by totiž mohla žena utéct s dětmi leda tak na ulici... a vlastně by tak přišla i o děti. Takže to je lepší radši mlčet, než se "podivovat".
K ústřednímu tématu:
Manžel sestry nechtěl vůbec dítě, i když měl přes 40, tak se cítil ještě mladý, že je času dost a takové řeči... Sestra mu řekla, že ona dítě chce, a přestává brát antikoncepci. Reagoval na to, že s ní přestal spát. Na to reagovala tím, že se brali kvůli tomu, aby založili rodinu, a jestli on změnil názor, tak jejich manželství nemá cenu, ... takže se její muž zřídka snažil, a nic. Lékař jim řekl, že on nemůže mít děti, (nemohl mít děti i v prvním manželství, jenže to sestře "opomenul" říct) , a že umělé oplodnění možné je, ale nepravděpodobné, ať si rovnou zažádají o adopci. Na to manžel řekl, že jeho spermiogram zpraví užívání vitaminu E a selenu..a nic nedělal. Ségra se naštvala a dala mu nůž na krk. Umělé oplodnění se povedlo hned napoprvé, s čímž švagr vůbec enpočítal, a ještě si stěžoval, že se mu nenarodila dcera, ale syn. Rok poté se jim zcela přirozeným způsobem podařilo otěhotnět, a švagr se těší, o malého se strašně hezky stará, protože sestra je na rizikovém, a je blažený, že budou mít holčičku.