Ahoj všichni,
přelouskla jsem většinu článků. Shodnu se s většinou, že vynechání antikoncepce je skutečně podvod. A taky to, že nejlepším řešením je metoda kapající vody. A jen poznámka k příspěvkům "Dvě děti" - kluci jsou od sebe přesně dva roky (první vymodlený, druhý příjemné překvapení) a hrají si spolu a bez sebe jsou nešťastný, i když se samozřejmě občas slušně servou.
Co se mého názoru týče, trochu se mi na autorce nepozdává to "odložení" dítěte k babičkám, hlídačkám, což není příliš typické. Možná manžel vidí, že ostatní maminky v okolí, v příbuzenstvu jsou s dětmi doma 3 let a mezitím se jim třeba narodí další dítě a ne že to autorčino mateřství táhnou ještě další lidi. Takže představa mít další dítě na rok a pak zpátky do práce.. :-/ Jestli to bylo tak nutné z finančních důvodů, no tak po tom, by na druhé dítě sand ani neměla vůbec přijít řeč. Není mi ani jasné, proč autorka tolik stojí o druhé dítě kromě té poznámky o procházkách s kamarádkami. Mám ale pocit z autorčiny otázky a také poznámky o tom, že už během těhotenství se rozhodla být "krkavčí" matkou, že ona si vždycky dělá všechno po svém bez ohledu, jak se ostatní okolí cítí a co chtějí.. :-/ Vždyť tam i je zmínka o plačtivých scénách, při odchodech do práce! Ale ona se prostě už tenkrát rozhodla, že po roce půjde zpátky do práce a tak to prostě bude a basta. No a to samé se teď děje, když manžel nechce druhé.
No, musím říct, že tahle diskuse mi rozhodně pomohla připomenout si, jak je můj manžel vlastně úžasnej, i když občas mrmlám a nadávám na jeho nedostatky, tak v těch hlavních věcech - jako je třeba i důvěra a to že věci rozhodujeme rovnoprávně spolu - je na něj spoleh.
Mimochodem, s dětma jsem doma a to moc ráda. Občas bych se sice s chutí vydala ráno do práce a v příjemném kolektivu spolupracovníků řešila pracovní záležitosti místo nekonečného úklidu, vaření, převlíkání a dohlížení, co kdo provádí, ale uvědomuju si, že tohle jsou vzácný roky, který trávím se svými dětmi. Jo, a téma třetí dítě je u nás stále ještě otevřené.
dobrou
Předchozí