Samozřejmě, že je pro nás dítě výsledek lásky (a ne podvodu). Ale to neznamená, že kdyby se nám nepodařilo mít dítě, že tím náš vztah končí. Manželku jsem si nevzal kvůli dítěti. Nepovažuji ji za nosnou slepici a ona mě za inseminátora. Rozhodli jsme se, že chceme život prožít spolu. To v prvé řadě.
Vaše přirovnání dítěte k DPH je zjevně demagogické. O žádné dani jsem se nezmínil. Podle Vašeho uvažování lidé, kteří nemají děti, se nemají rádi, chybí jim láska... Takže to, že máme dítě, je PŘIDANÁ HODNOTA. Je to něco, po čem spousta párů touží a nemůže to mít.
A že jsme si spolu děti naplánovali? Co je na tom špatného? Snažíme se chovat zodpovědně. Podle Vašeho uvažování zodpovědnost k lásce nepatří?
Vaše uvažování je fakt ubohé. Nechci ani vědět, kam Váš fanatismus může sahat. (Co Váš názor na páry, které nemohly mít děti přirozenou cestou a zvolili umělé oplodnění nebo dokonce snad adopci. To jsou podle Vás ubožáci? Nebo páry, které nenaplňují Vaši definici "naplnenim tech nejkrasnejsich predstav o souziti dvou lidi?")
No nic, raději končím.
Chápající otec
(P. S. Vy na klábosnici nemáte háčky a čárky?)
Předchozí