Přidat názor k článku Ach, ta snacha

Tak to je opravdu síla a obdivuji! Zároveň chápu. Před pár dny mi moje skoro pětiletá dcera oznámila, že se chce odstěhovat k babičce (tchyni) napořád, protože u babičky nemusí dělat co nechce, babička se na ni nikdy nezlobí, babička dělá všechno, jak chce ona atd. S tímhle přišla poté, co jsme spolu stárvili podle mého pěkný den, akorát, že mezi hodinovým vystřihováním leporel jsem na deset minut chtěla, aby mi podávala přádlo při věšení, po půlhodinovém čtení pohádky jsem chtěla, aby se mnou šla do kuchyně uvařit oběd a po hodinové procházce jsem chtěla, aby si uklidila hračky rozházené po zahradě. Jsem s dcerou doma (pracuji jen den v týdnu), věnuji se jí naplno, ale tchýně je lepší, neboť jí dobvolí všechno.... Maminka mého muže chce, aby dcera měla ráda jí, protože se jí život nevydařil. Druhá snacha jí děti nepůjčuje, s manželem si nerozumí atd. Snažila jsem se ji vzít do rodiny, jezdí k nám každých čtrnáct dní na několik dní, dceru si bere k sobě téměř kdykoliv chce, ale došlo mi, že její ideál je, aby jí má dcera měla radši než kdokoliv jiného. Jsme s mým mužem spolu už jedenáct let a celou tu dobu se opravdu snažím s tchýmí vyhcázet, ale mám pocit, že pokud ustoupím, mám dobrou vůli, stejně to nestačí, stejně jsem špatná, nedostatečná, málo trpělivá, nedostatečně citlivá atd. Nevím, co mé dceři říká, ale tohle mě vyděsilo. Moje velká výhoda je, že manžel stojí při mě. Toho si strašně vážím a obdivuji všechny, kdo to tak nemají.