Přidat názor k článku Přítomnost otce při porodu

TAk to byl nejhoší článek, který jsem kdy četla. Pokud bych už nerodila, tak se hrůzou celá stáhnu a zbytek těhotenství prožiji v děsu z porodu a hrůze, jestli má být přítomen tatínek.

A co si myslím já? Za prvé, porod skoro není krvavý... když mi odtekla voda se zbytky zátky, tak tam krve bylo hodně (v té zátce). A to bylo maximum, které za porod viděl. Celý porod sledoval víceméně zepředu - držel mi zvedlou nohu, a postavil se částečně přede mě. Celou dobu se smál, jakoby štěstím, a strašně mě povzbuzoval, kašlal na doktory (to nemyslím negativně, byli hrozně fajn) ale nehlídal svoje emoce. Popisoval mi asi stokrát po porodu, jak to vypadalo když se začala objevovat hlavička a když vyjela ven, začala rotovat a pak zbytek tělíčka. Je z toho nadšený. Jediné co vynechal, byl nástřih, to chvilku nekoukal... ale on sám žádnou krev neviděl. Nástřih byl jakoby pod hlavičkou, on to viděl víc zezhora... a náš sexuální život?? Při frekvenci, kterou by rád on, si myslím, že spíš než trhliny v sexuálním životě máme zacelení.

Článek byl příšerný a protože jsem napůl francouzka, nechápu jak tohle mohla francouzka napsat. Porodnictví ve francii je zase na vyšší úrovni, především přístupem k rodičkám a jejich přáním. Nicméně my rodili tady a jsme spokojení.

Článek vyvolává jen strach, nic pozitivního. Škoda, že se nedá smazat, hned bych hlasovala pro pryč s ním.