Přidat názor k článku Nočníkování - osobní zkušenost :o)

Naprosto souhlasím. Moji kluci byli nedonošení a proto jsme museli pravidelně navštěvovat neuroložku. Ta měla před sebou vždycky tabulku, kde měla přesně uvedeno, co má dítě ve kterém měsíci umět a neustále mě buzerovala, proč ještě kluci neumí to a to a to. Vzdala jsem to, když jim bylo jedenáct měsíců a přestala tam s nimi chodit. A od té doby bylo všechno v klidu. Já jsem zastánce toho, že každé dítě se naučí všechno právě a jenom tehdy až PŘIJDE JEHO ČAS. A to je s nočníkem a se vším dalším. Kluci se naučili na nočník opravdu tak nějak SAMI někdy kolem druhého roku. A pamatuji se, že mi strašně lezlo na nervy jak se všichni pořád vyptávali, jestli UŽ chodí na nočník nebo JEŠTĚ NE. Jako by to bylo nejdůležitější na světě.