Přidat názor k článku Nočníkování - osobní zkušenost :o)

Tak už ji prosím vás nechte žít. Napsala jen svůj názor. Mimochodem mám totožný. Také jsem dcerku začala vysazovat kolem 10. měsíce a v 18. měsících byla bez plen v noci i přes den. Na doma jsme měli látkové (z finančních důvodů a také aby jí to vadilo). Posazovala jsem ji po probuzení a pak tak různě, jak jsem to odhadla. Žádné tlaky - když nechtěla, tak nechtěla. Stalo se to přirozenou součástí jejího života (jako je ostatně vykonávání potřeby na určené místo součástí života nás všech) a nebyl problém. Nebrala jsem to jako stres a myslím, že Anetka taky ne. S Vítkem postupuju stejně. Teď v těch vedrech mi po bytě leze nahý. Když si všimnu, že začíná tlačit, je to jasné. Když se probudí, jednoduše ho posadím a mám zaručený 100% úspěch. Pak už se třeba zase netrefím, taky ho neposazuju každou hodinu nebo nedejbože častěji. Prostě jen, když vím, že se to povede. Jinak je to do plín (látkových) nebo prostě utřu loužičku. Když jdeme do města nebo cestujeme, tak to neřeším vůbec. Anetce jsem v pozdějším věku pak vozila s sebou nočníček (do travičky nechtěla čůrat ;-)) a náhradní oblečení pro případ nehody.