Omlouvám se, najednou mi přijde, že jsem to napsala příliš ostře. Asi to bude tím, že my jsme si všechny problémy vyřešili už za svobodna a teď žijeme doopravdy šťastně. Zapomněla jsem, že všude to tak není. Ale věř mi, že to znám. 22 let jsem bydlela se svými rodiči, a že nemám psychické problémy dodnes, to nechápu. Taťku změnila až těžká nemoc - že by prst z hůry?
Horší je, že ze své zkušenosti vím, že děti tyhle stavy vnímají více než je zdrávo.
Přeju hodně štěstí, ať se to NĚJAK vyřeší.
Předchozí