"Psychologu", ale v životě přebíráš spoustu informací a postojů, jejichž platnost si sám v praxi neověřuješ. Jinak bys mohl dopadnout jako strýc František ze Saturnina, volně cituji: "Co je mi do toho, že pánové Newton Archimédes a jiní objevili nějaké zákony. Dejte mi tužku, kružítko a pravítko a já si na to přijdu sám.
A strýček opravdu na leccos přišel. Tak například zjistil při pokusu, který měl velmi vzrušující průběh že lít vodu do kyseliny je blbost, a vůbec mu nevadilo že tento poznatek, korektněji vyjádřený, mohl získat z učebnice chemie pro nižší třídy škol středních, aniž by si přitom popálil prsty a zánovní vestu." (Za případné nepřesnosti v citátu se omlouvám, nemám momentálně knížku k dispozici).
Naprosto souhlasím s příspěvkem Pamian(a): Proč podle tebe lze nasimulovat skol z 15. patra tak, aby člověk spolehlivě zjistil, jak to dopadne, a u drogy tomu tak není? A proč je zkušenost s drogou tak cenná, že stojí za to pro ni riskovat nejistý výsledek? I když u zmiňovaného příkladu mohu dojít k závěru, že při pádu z 15. patra se zabiju na 99,9%, ale při experimentování s drogou je riziko, že to ustojím, dejme tomu 50 %, bude mi ta zkušenost stát za těch zbylých 50 %?
Nejsem zastáncem toho, abychom v životě přejímali VŠECHNO, co nám kdo řekne, a nesnažili se NIC otestovat na vlastní kůži. Jen máme asi každý jinak nastavenou cenu, kterou jsme za případné ověření pravdy ochotni zaplatit.
Strýc František byl ochoten dát v sázku zánovní vestu a vlastní prsty, aby si v praxi ověřil, že to, co před ním vymysleli jiní, není blbost. Já jsem byla ochotna v poměrně již dosti zralém věku olíznout v zimě kovovou pumpu, abych si ověřila, že to za mrazu opravdu lepí ;o)) Zjistila jsem, že lepí, a už mi nikdy nikdo nic jiného nenabulíkuje. Stálo mě to stejně jako kluky v Obecné škole kus kůže z jazyka. Tuhle cenu jsem byla ochotná zaplatit. Vlastní zdraví, potažmo život, bych takhle v sázku ale dávala dost nerada.
Předchozí