Přidat názor k článku Jak jsme si pořídili "nájemníky"

Vyústění příběhu mě nepřekvapilo.
Líbí se mi závěr manžela. Především to, že hned na začátku takovéhoto soužití je nutné stanovit jasná pravidla a taky hranice - mimo jiné taky třeba "dokdy".

Já osobně bych si nevzala pod střechu někoho, kdo pouze můj známý víceméně jen po telefonu. Čekala bych možná i drastičtější konce, než které to vzalo u vás.
Ale jinak - dost dobrým testem toho, zda člověk chce na svém životě skutečně něco změnit, je přinutit ho k aktivitě. Dokonce i v azylech a chudinských ubytovnách se musí platit aspoň symbolický poplatek nebo musí klient dodržovat jasná pravidla, jejichž součástí je - aktivita v řešení vlastní sociální situace.

Tak nějak mi připadá, že pouze vzít pod střechu a ty hranice nedat - je vlastně medvědí služba. Je to poskytnutí spousty ryb zadarmo, aniž by se člověk o krok přiblížil k tomu, nachytat si je příště sám...