Přidat názor k článku Jak se nezamilovat do FDN Brno

hano,

taky jsem byla jeste ani ne s 6ti nedelnim ditetem hospitalizovana. Tedy - hospitalizovano bylo dite, ne ja. NIKDY bych nedopustila, aby me dite bylo v nemocnici samo, navic dite ani ne 6ti nedelni, tj. kojene!

Dalsi, stejny zakrok, ktery memu diteti delali v tech 6 nedelich podstoupilo moje dite znovu ve veku 2a 1/4 roku. Tentokrat to jiz byl zakrok PLANOVANY. Zrovna nedavno jsem cely prubeh popisovala na jine diskuzi, tak si jen dovolim zkopirovat:
Vzdycky se mi vybavi, jak jsem se svym synem v jeho veku dva a ctvrt roku byla na PLANOVANE operaci kyly v Motole a postylka s postranicemi na nej ani nezbyla!!! - znova podotykam ze to byl 14 dni dopredu planovany zakrok. Na tom oddeleni meli jednu tuto postylku a tu dostal chlapecek na prijmu tesne pred nami. Vydupala jsem si, ze se synem budu na pokoji, nakonec jsem s nim v noci tedy spala primo v jeho posteli - jinak bych spala vedle na zidli, nebot by z te jejich postele vypadl. S nami tam byly dalsi tri starsi deti, ktere jiz po obede vubec nespaly a muj syn byl uplne rozhozenej ze po obede nespal. No on na nej ten prvni den po prijmu ani zadnej obed nezbyl, tak mel k obedu jablko a rohlik (holt planovany zakrok)! Nemohla jsem ho spustit z oci, nebot by se jim taky hrabal v nastrojich a ve vsem.. Kdyz jsem potrebovala sama na WC - tak jsem chodila s nim.
Ty dalsi deti tam byly samy, ale cely den se u nich ruzne stridaly navstevy, takze muj syn nespal ani po zakroku - to byl opravdu vyrizenej strasne, navic nesmel behat, tak jsem ho az do vecera nosila na rukou coz tehdy byl vykon (uz si nepamatuji vahu, ale tezkej byl dost). Dlouhou dobu taky nesmel pit a kdyz videl ostatni deti na pokoji jak piji, tak neustale brecel, ze ma zizen - to snad bylo pro mne, jako pro maminku to nejhorsi z celeho pobytu, kdyz musite diteti rikat, ze nemuze pit. Navecer, kdyz uz jsem opravdu fyzicky a psychicky nemohla, prijel manzel a kdyz to vsechno videl, rekl normalne sestre, ze odchazime na revers a basta. V te chvili se zacaly dit veci! Syn NAJEDNOU mohl dost leky na spani (o kterych mi pred tim sestry tvrdily, ze je deti nedostavaji - v papirech o zakroku ovsem bylo jasne napsano, ze je neklidne deti dostanou). Pak syn do 20 minut usnul. Pribehl i nejaky lekar - docent a snazne nas prosil, at na revers neodchazime, co kdyby prisly komplikace atd.

Manzel pak zustal u maleho - aby nevypadl z te postele a ja si tak dosla i na prvni teple jidlo po 2 dnech - jako maminka prijata s ditetem jsem na to mela narok celou dobu hospitalizace, ovsem dite jsem samotne na oddeleni nechat nemohla a vzit si ho sebou do jineho pavilonu na obed jsem taky nemohla a sestry si ho na tu dobu jidla proste nevzaly.
Uz jen napisu, ze druhy den, kdy nas propustili mi syn doma po obede spal v kuse neco pes 4 hodiny - dospaval narkozu plus ten spankovy poobedovy deficit atd..

Takze jednoznacne souhlasim s tim, co napsala starenka Oggova. Tj. pravděpodobně je to skvělé pro nem. personál, pro mne ne