Přidat názor k článku Jak jsme si pořídili "nájemníky"

Pawlí, nic si z toho nedělej, takových je tu dost. Základ je pokora a tolerance a tu vy s mužem máte:) My se s manželem taky hledali, až jsme se našli, chudák taky dlouho trpěl mou kamarádku, která u nás sice bydlela jen měsíc a byla poměrně vzorná, ale bohužel je na chlapy docela nepříjemná, protože všechny srovnává se svým tatínkem, se kterým si moc nerozumí. Ale chtěla jsem říct, že není důležité znát ty lidi osobně, podle toho, co tu psali jiní, to na začátku bylo hodně v pořádku. Půl roku je dlouho. Vždycky se bojím, jak vyjdeme se spolubydlícími, ale taky se vždycky těším, protože se tím člověk učí chápat jiné životní situace, než tu svou. Ale až budeme chtít druhé dítě, spolubydlící půjdou bez milosti pryč:) ... nebo druhé dítě počká, dokud neodejdou spolubydlící:) Nenech se rozhodit. Jedno přísloví říká všemu rozumět znamená všechno odpouštět. Tak jen doufejme ve víc porozumění:)