Přidat názor k článku Jak se nezamilovat do FDN Brno

Pane doktore,

já jsem ve FDN zažila jak bezvadné lékaře a sestry, tak naprosto bezcitné stroje. Když jsem tam před třemi lety přinesla v náručí dcerku, tak jsem měla štěstí a ujal se nás lékař, který mne dokázal uklidnit, dcerku i přez její vážný stav rozesmál a opravdu se snažil nám rychle a efektivně pomoct. Byla nutná hospitalizace a tak nás poslal do příjmové ambulance. Slyšela jsem, jak tam volá říká:"nenechte je čekat, ta malá musí co nejdřív na pokoj a maminka je už taky vyčerpaná. Ta slečna co tam teď venku sedí to ještě chvíli vydrží". Čekali jsme půl hodiny, než si mladý pan doktor dopil kávu (to bylo sdělení sestřičky, kterou jsem prosila o hadr, protože malá tam zvracela na podlahu) a pak vzal slečnu, jejíž maminka sama říkala, že nám dá přednost, že oni klidně počkají.
No a pak začal boj o moji přítomnost. Neexistuje - to byla odpověď mladého lékaře, který mi dal jasně najevo, že jsem hmyz, když mi dítě poblinkalo blůzu a jim židli. Moji žádost o vozík, že už malou neunesu zamítl prohlášením, že má nohy. Vyřešila to moje věta: "zaplatím i nadsandart". A už to lítalo. A na oddělení mne sestra seřvala, jak to, že malá stojí (donesla jsem ji, ale pak jsem ji už musela postavit, ve čtvrtém měsíci těhotenství je nošení 16ti kilovéhio dítěte opravdu náročné).... A pak zase byly rozdíly: jedna sestra byla milá, usmála se, když vešla klepala. Druhá mi ani neodpověděla, když jsem se jí ptala, jestli by ve 20:00 nepřevzala naše věci od manžela, který dřív nemůže přijet. Změna nastala, až když na oddělení volal můj šéf a představil se jako děkan fakulty a chtěl mluvit s paní doktorkou .... To i ta sestra, postižená němotou rozvázala.
Nemůžu si pomoct, ale tenhle pobyt mne dokázal FDN znechutit navždy. I když tam jsou i bezva doktoři a sestry, ty, se kterýma jsem se setkala tenkrát ve mne budí obavu, že bych na ně mohla narazit i příště.