Už jsem si myslela,že jen já jsem ta máma,která si už občas říká - já už nemužu......ale nejsem a jsem tomu ráda,protože,když člověk vidí,že se to takhle děje normálně,pak se uklidní a jde dál...opatruj se a nabíjej energii,kde se dá...já si vždy říkám,že Kubík nám tak strašně rychle vyrostl,že si malou musím totálně užívat,protože to jejich "miminkovství"bude trvat jen chvíli a pak už budou chtít být samostatní apod..jo a ještě něco,já malou svažu plenou,ona totiž když mě vidí,tak chce pořád ke mě,takže ji svážu a někdy usne...někdy se vracím jěště 3x,protože to je zamotaná do šprišlí,nebo do deky,nebo je na břichu totálně vysílená...a tedka v těch vedrech...to je teprve síla s tím spinkáním...no jo,já bych taky mohla vyprávět....:-))já si pro sešbe jen přeji hodně hodně trpělivosti..která mi občas chybí.zdravím M.
Předchozí