Přidat názor k článku Moje manželka není blondýna

Patřím mezi blondýnky. Jezdím denně autem již několik let a dosud jsem se policejním kontrolám docela úspěšně vyhýbala. Nedávno mne ale dostali a pěkně si mně vychutnali. Jela jsem ten den z plovárny a protože jsem měla cestoutam plavky na sobě a nestihli mi uschnout, byla jsem tzv. naostro. Měla jsem jen krátkou sukýnku a docela průsvitné tričko, ale domů to byl kousek a do auta zase tolik vidět není. Jen jsem vyjela, zastavili mně 2 mladí policajti. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal a absolutně mi vypnul mozek, kde mám vlastně doklady. Napadlo mne, že by mohli být v kastlíku. Protože jsem měla docela krátkou sukni, nechtěla jsem se do kastlíku natahovat ze sedadla řidiče a tak si přesedla na sedadlo spolujezdce a začala se hrabat v kastlíku. Byla jsem příštěrně nervózní z toho, že nemám spodní prádlo a způsob jakým jsem si sedala a vysedala z auta byl přinejmenším prazvláštní. Při vyndávání věcí z kastíku jsem objevila i několik balíčků prezervativů ještě z doby, kdy jsme se pokoušeli oživit náš manželský sexuální život. Červenala jsem se snad až na zadku a bylo mi jasné, že si páni policajti myslí určitě něco jiného. Otázka čím se živíte mi to jen potvrdila. Nakonec jsem doklady našla až v deskách na zadním okně a myslela si, že to nejhorší už mám za sebou. Policajti ale poodešli, něco si tam špitali a pak se vrátili s tím, že zkontrolujeme povinnou výbavu vozidla a světla. Pokyn šlápněte na brzdu mi museli zopakovat několikrát než jsem se trefila. Knoflík na zapnutí světlel, když mám v autě automat, jsem vůbec nemohla najít. Na otázku jak tedy rozsvěcuji světla jsem vyblekotala, že nevím, že to samo a tím jsem se definitivně zařadila do kategorie hloupých blondýnek, byť vykonávám funkci obchodní ředitelky, kterou bych bez dostatečného IQ asi dělat nemohla. Pak se pánové rozhodli, že chtějí vidět rezervu. Otevřela jsem kufr a polilo mně horko, protože byl plný prospektů, které tam nechal manžel z posledního veletrhu. Bylo mi jasné, že to v krátké sukýnce bez kalhotek nemám šanci nikdy vyndat aniž bych pánům nedopřála divadýlko a tak mi nezbylo než kápnout božskou. Lidi jak já se styděla, to si vůbec nedovedete představit. To už se oba dva smáli a začali s takovými poznámkami jako že budou muset zjistit, jestli jsem tím neporušila nějaký předpis atd. Jak jsem byla nervózní, když jsem otvírala ten kufr, zavřela jsem přední dveře a naprosto podvědomně otočila klíčkem ve dveřích jako když odcházím od auta. Abych měla volné ruce, položila jsem si opět zcela nevědomně klíčky na odkládací plochu v kufru a když mi pánové řekli, že teda tu rezervu mi odpustí, s úlevou jem zavřela kufr a v tu chvíli, kdy se dveře zabouchli, mi došlo, že tam leží klíčky a že jsem si auto před tím zamkla. Mobil zůstal v kabelce, takže jsem tam stála úplně bezmocná. Nezbylo než poprosit policisty, jestli by mi nemohli nějak pomoct. A oni hned že rádi a že ať si nasednu k nim a že pojedeme buď na stanici a nebo že mně hodí domů když to mám jen kousek. Já neměla ale ani klíče od bytu a manžel byl až do večera v práci a protože mám všechna čísla uložená v mobilu a nepamatuju si je, nemohla jsem mu ani zavolat. Bylo strašné horko a tak jsem nakonec svolila k odvozu na místní služebnu, kde bude aspoň trochu chládek. Když mi u nich v autě seplo, že to jsu 2 mladí pohlední kluci v uniforemách a vědí, že na sobě nemám prádlo a vezou mně na služebnu, hned jsem si představila ty nejhorší scénáře. Ještě to završil jeden z nich, když volal na služebnu a říká do vysílačky kolegovi, ať si uklidí stůl, že mu tam veze jednu pěknou blondýnku bez spodního prádla, která si při kontrole zabouchla klíčky v autě. Když jsme dorazili, vítalo nás ve dveřích snad 10 zvědavých a totálně vysmátých policajtů a z jejich pohledů bylo jasné, že jsou již všichni od kolegy náležitě informováni. Naštěstí si nikdo z nich ke mně nic nedovolil, starali se o mně, nosili mi vodu, uvařili mi kafíčko a dokonce mi ochotně půjčili telefon, abych zkusila zavolat manželovi, což se mi cca na 10-tý pokus (než jsem přišla na jeho číslo) podařilo. Když jsem mu řekla, co se mi stalo, škytal smíchy, ale byl pro mně snad v 10-ti minutách. Dodnes dává tuto historku k lepšímu při různých akcích a říká, že jsem tam ty klíče určitě zabouchla schválně, protože mám slabost na uniformy a určitě jsem si chtěla s těmi kluky užít.