Já musím poděkovat MUDr. Magdaléně Paulové tady na Rodině. Na způsoby kojení, dudlík, atd. jsem před porodem slyšela mnoho různých názorů a moc jsem nevěřila, že takovou složitost zvládnu. Důkladně jsem si prostudovala rady paní doktorky (její názory mi přišly v souladu s "přírodou") a do porodnice jsem jela s jasným názorem-žádný dudlík a poslouchat miminko :-). V porodnici ve Strakonicích mi sice sestřička nabídla dudlíka když malý první noc plakal a pít nechtěl (pak vykakal první smolku a bylo dobře), ale mé odmítnutí nijak nekomentovala. Jinak jsem se s nemocnicí nijak názorově nerozcházela. Plně kojím bez nejmenších problémů, žádné čajíčky na žízeň, atd. a brouček má 65 cm, 7,5 kg (při narození 49cm, 3,4kg). Sice dalo práci vzdorovat radychtivým babičkám a sousedkám, ale stálo to za to. Jo, a taky máme první zub. Kojení zdar:-))
Předchozí