Přidat názor k článku Jak mi vzali kojení

Když jsem přečetla tento článek a příspěvky, řekla jsem si, že napíšu svou zkušenost z brněnské porodnice. Rodila jsem v roce 2001 a teď se chystám na druhý porod :-(. Rodila jsem v noci před půlnocí a malou mi přivezli v devět ráno s tím ať ji nakojím. Ale jak mi už nikdo neřekl. Musím říct, že s technikou jsem zápolila celý týden v porodnici. Měla jsem vpáčené bradavky, takže dětská lékařka řekla něco o tom, že stejně kojit nebudu. To mi fakt přidalo, ale vzhledem k tomu, že jsem se předtím o kojení moc nezajímala mě to zase tak nevzrušilo. Jen dobře. Úplně nejdůležitější je totiž klid. Mlíčko se mi vytvořilo třetí den v takovém množství, že bych mohla kojit tři děti, jen tu svou malou jsem nemohla pořádně přinutit. Zkoušela jsem klobouček, bezvýsledně. Pak zjistili žloutenku, asi z toho, že nic nepila a dali ji pod světlo. Takže byla pryč, já brečela od rána do večera, odstříkávala mléko do sklinky a malá pila z láhve a měla dudlík! Celé tři dny, kojila jsem ji snad jednou, chodila jsem se na ni jen dívat a pochovat. Když ji týden po porodu donesli, že může jít domů a ptali se s kojením, tak se přisála jako divá a nepustila se do 2,5 let :-)). Plně jsem kojila 6 měsíců s tím, že mě i paní doktorka i babička přemlouvaly ať přikrmuji, když přibrala jeden týden 15 dkg. Pak přibírala vždycky 30. Takže jsem trvala na svém a žádný sunar nikdy neochutnala. Čaj pila rovnou z hrnku. Tak jsem se rozepsala. Chci říct, že každé dítě je jiné, měla jsem vpáčené bradavky (mám opět), malá nechtěla pít, měla dudlík, pila z láhve, byla ode mě pod světlem a stejně po týdnu se krásně přisála a pila jako by byla na prso zvyklá od narození. Hlavní je věřit sobě a miminku a nedělat si těžkou hlavu z toho, kdyby to nešlo. Naštěstí žijeme v 21. století a dětské mlíčka jsou opravdu kvalitní :-)) a v noci může krmit i tatínek, babička, dědeček ... :-)).