Přidat názor k článku Jak mi vzali kojení

Informace, jak správně a jak často kojit jsem získala již před porodem, v knížkách a v předporodním kursu. I tak mi přišlo, že se to není třeba učit, že to bude hračka.

Jaké bylo mé překvapení, když po komlikovaném porodu a asi po 24 hodinách jsem to zcela vysílená začala zkoušet. No nic moc. Prs z pusinky vypadával, mléko nikde, zvoním, ale sestřičky taky většinou nepřišly. Plná porodnice, na ňáké vysvětlování a učení správně přikládat nebyl čas.

Ale nevzdala jsem to a i když jsem nebyla schopna ani chodit, přikládala jsem, pořád, klidně co hodinku, bradavky byly sice dost "poničené" od špatného přiložení, ale bobek začal přibírat, takže jsme to zvládli! Doma jsem to "vypilovali" a teď úspěšně už půl toku plně kojíme a fakt si to užíváme.

Nevěřila jsem, ale kojení je dřina a ještě víc, pokud vám nikdo nepomůže, neporadí nebo poradí špatně. Ale opravdu se vyplatí "vydržet". Stojí to pak za to. :-)

Jinak dudlíka jsem byla rozhodnuta nedávat, nakonec dáváme na zklidnění před usnutím, pak ho stejně vyplivne. :-)

Tak kojení zdar a nenechte už se nikdy rozhodit porodnicí, jejich radami, stačí řídit se instinktem, poslouchat mimi a samozřejmě něco o tom trošku vědět. :-) Hezký den. B.