Přidat názor k článku Jak mi vzali kojení

Ahoj holky (a kluci),
mam 5 deti, vsechny jsem kojila a bylo to vesmes bezproblemove a skvele. Neznam lepsi a pohodlnejsi zpusob, jak nakrmit a utisit dite nez prave kojeni. Rodila jsem jednou v porodnici ambulantne a pak vzdycky doma, takze zadne vazeni pred a po kojeni se nekonalo, ani me to nikdy nenapadlo. Miminko dostalo vesmes napit tak, jak chtelo, nikdo mi nedelal zadne predpisy a ja jsem ani na zadne necekala. Bolave bradavky jsem vzdy prvni tydny mela, ale ne tak, ze bych musela pouzivat kloboucky nebo odstrikavat nebo s kojenim prestat. Nejak jsem to proste vydrzela a pak to boleni prestalo. Moje miminka ziskala jakysi rytmus ve spani i v piti kolem 6 tydnu veku - rytmus kojeni se ustalil vetsinou kolem 4 hodin. Obcas ale mimco rychle rostlo a řvalo i pri ci po kojeni, ze je mleka malo. Nikdy me to neprimelo k tomu, abych sahla po umele vyzive. Vzdycky jsme v takovem obdobi proste kojili casteji a behem nekolika dni se kvantita mleka prizpusobila potrebam ditete.
Obcas se mi na jednom prsu ucpala nejaka dirka a prso tvrdlo, ale vzdycky jsem si to rozehnala pod teplou vodou a dostala mleko z prsu ven.
Vsechny deti jsem kojila "dlouho" - rok a pul az dva roky.
Po jednom roce temer u vsech deti kojeni ztratilo vylucne vyzivovaci a ziskalo psycho-socialni charakter - tedy staly se skutecne zavislymi na prsu i psychicky. V teto dobe jsme obcas vedli boj o to, čí ta prsa vlastne jsou a kdo o nich rozhoduje a deti se musely naucit slychat prvni "ted ne".
Vsechny deti prosly obdobim zavisloti na prsu, ale se vsemi jsem to celkem bezkonfliktne zvladla. Postupne ode me dostavaly misto prsa mazleni a vedle hrnecek mleka, az to nejak prijaly.
Kdyz tak hodnotim svuj posun od prvniho k patemu diteti v kojeni, musim rict, ze tomu patemu to kojeni dopřávam velkoryseji - napr. se mene ohlizim na okoli. Naucila jsem se dat vice na dite nez na verejnost, takze celkem bez ostychu kojim kdekoliv. Ted je mu rok a pul, uz asi tri mesice je desnej zavislak, ale oba si to taky desne uzivame.
Kojeni je nam ted spis pochoutkou nez vyzivou, mazlenim, uspavanim, utesovanim po padu,utesovanim v nemoci, zvladanim frustrace, skadlenim, povidanim i chechtanim. Zatim se ani jeden nemame k tomu, abychom to ukoncili.
Moje zkusenost je tedy takova, ze pro dobre kojeni je dobra duvera sama v sebe, v ucinnost a efektivnost vlastniho tela, respekt a duvera k signalum ditete a schopnost je vnimat, velkorysost vuci odchylkam ve frekvenci kojeni a v chovani ditete, trpelivost pri zmene.
Mejte se pekne,
Johanka K.