Přidat názor k článku Jak mi vzali kojení

Libiku, k tvemu prekvapeni muzu pochopit, ze mas radostne vzpominky, ale pro muj klid vysvetli mi prosim, proc svuj prispevek jako vzdy doplnila polemickymi prvky? Proc to parafrazovani autorky v nazvu prispevku, proc ty polemicke poznamky o delani "dogmatu" z rad LL, proc pises v posledni vete ze "že o dudlíku to zkrátka není, je to o klidu a víře"? Totiz autorka zcela opodstatnene se domniva, ze to mohlo byt v chybech prvnich dni a v dudliku. Jestli to neni radeni zakomplexovaneho podvedomi, tak je to polemika, ne?
A je to polemika trochu primitivni. Nechapu, proc si domnivas, ze podle dnesnich a tehdejsich predstav, nemela jsi vubec kojit. Mela jsi dalsi par noh misto prsou, nebo co? Spousta zen kojila s intervalami, spousta mimin bylo prikrmovano cajem a glukozou. (Mimochodem, mne take od trihodinoveho trizneni zachranila jen stara sluzka mych rodicu). Stanovisko WHO, Unicef a LL neni o tom, ze to stoprocentne hubi kojeni, ale o tom, ze procentualne klesl pocet kojenych deti, a ze se zkratila laktacni doba. Plne pul roku jsi nekojila, dva roky castecne uz vubec ne. A neslo by ti to, vid? Takze zadny zazrak. Duvod k radosti, pozoruhodny uspech, to jo, ale neni v tvym radostnym pribehu vubec nic, co by obsahovalo nejaky relevantni argument proti stanovisku LL.
Jak jsem uz ti jennou psala, svoje radostne sentimentalne pribehy klidne pis, ja si je ani nepovsimnu, pokud nebudes je lepit jako polemicke prispevky k clankum alternativek anebo kriticek. V jinym pripade dovol mi vyjadrit svoje domnenky, ze vubec nevis, o cim presne mluvis, kdyz tak utocis proti naturalistum:-)).