naštěstí se šťastným koncem. Kojení jsem si navzdory pošahaným fanatickým sestrám obhájila. Mé kojení se rozjelo do naprosté pohody hned po návratu z porodnice, když mě nikdo nestresoval, že syn vypil málo nebo moc... Kojila jsem rok a půl.. Ráda bych věděla, proč si zasedávají na prvorodičky a děsí je hrůzama, jak by mohli svému dítěti ublížit.. Totálně je vynervují, což má za následek málo mléka, nerovzita atd. a pak si ještě dovolí vyjadřovat se k tomu, co je to za matku, když to nesvede..Všimla jsem si, že k ostatním rodičkám si to nikdy nedovolili a nedovolili si to ani k rómkám.. Jen k prvorodičkám. Bohužel celkem hrozné zážitky ohledně kojení a sester jsem získala před téměř šesti lety v K.Varech. Jsem po druhé těhotná. Vím, že budu rodit budu jinde. A jestli zase narazím na nějakou krávu (promiňte mi ten výraz, ale i po letech bolí ta bezmocnost)budu s ní hodně rychle hotová.. A doufám, že tentokrát budeme mít štěstí i na dětské sestry. Protože porod a oddělení šestinedělí bylo fajn.
Předchozí