mam pocit, ze tohle je v podstate probabickovsky clanek. kde se pise, ze babicka by mela svou dceru podporovat (i kdyz vidi, ze se ji ne vsecho podari, koneckoncu, je maminkou poprve a musi se to naucit), ze by nemela do vseho remcat a dceru castovat pripominkami z dob jeji puberty! vyzniva to tak, ze novopecena maminka ma ke vsem svym starostem navic blahosklonne snaset nekonecne "rady" sve matky/tchyne... to neni uplne fer, ne?
mam nastesti obe babicky vyborne, tchyne i moje mama jsou chapave, a kdyz jsem v pulroce malemu (fakt) nechtela varit krupici a zacpat pusu piskotkem, kdyz plakal, tak to pochopily :-) respektuji, ze jsem ted mama ja, a chci se starat o sve dite, jak ja uznam za vhodne. nezatracuju vsechny jejich rady, samozrejme si necham poradit, nesnesla bych ale pripominky uvedene v clanku.
babickam, ale hlavne maminkam zdar!!!
Předchozí