Myslím, že jste to přesně vystihla. Tchýně mě, narozdíl od mamky, považuje za dospělou, svéprávnou osobu. Uvědomila jsem si už dřív, že ona samozřejmě také občas řekně nějakou radu nebo připomínku (obecně mi nevadí, když mi někdo poradí - právě naopak), ale je to ve smyslu "objevila jsem něco zajímavého/dobrého/pěkného a ráda se o zážitek/zkušenost podělím" a ne "děláš to všechno špatně a já jediná vím jak je to správné". Přesně o tom to je.
Souhlasím i s tím, že rodičům je potřeba nějak vysvětlit, že děti už jsou dospělé. Možná, že večeře/výlet není špatný nápad. Zkusím to a díky za radu. I když na druhou stranu myslím, že svoji samostatnost a dospělost jsem snad už prokázala zásadnějšími výkony. :-)
Předchozí