Přidat názor k článku Zabila jsem své dítě

Ahoj Dany rozumím Ti velmi dobře před dvěma měsíci se mi stalo něco podobného. Mám doma 5-ti letou zdravou dceru z prvního manželství a protože těhotenství s ní mi velmi znepříjemňoval můj bývalý manžel, velmi jsem se na druhé těhotenství těšila jak si ho se svým nynějším přítelem užijem. Do jiného stavu jsem přišla v podstatě hned co jsme se začali o miminko snažit. Těšili jsme se všichni tři společně. Malá o tom, že bude mít sourozence referovala ve školce dokonce dřív než jsem to věděla jistě. Celé těhotenství jsem neměla sebemenší problém až v 18-týdnu mi můj lékař sdělil, že krevní testy nedopadli dobře. Výsledky tam měl skoro dva týdny a já se je dozvěděla až při normální návštěvě. Naopak od amniocentézy mě v podstatě odrazoval. Nicméně amniocentézu jsem podstoupila v 19-tém týdnu a po 17 dnech kdy jsem si nepřipouštěla špatný výsledek jsem se po telefonu dozvěděla verdikt,že můj chlapeček by se narodil s Downovým syndromem. Rozhodla jsem se stejně jako ty a ve 22.týdnu 31/5/06 jsem rodila. Snažím se zapomenout a utěšit tím, že za měsíc se pokusíme o zdravé miminko, ale vím, že na tento zážitek si ponesu celý život.
Andrea