Rozhodně neodsuzuju nikoho kdo se rozhodne pro ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů - věřím tomu, že bych se sama rozhodla stejně. Jsem těhotná, když jsem procházela obdobím různých testů na vývojové vady, hodně jsem o tom přemýšlela... Faktem ale je, že jsem se ve spojitosti s touhle otázkou zaobírala myšlenkou, co bych tedy dělala, kdyby se mi narodilo zdravé dítě a stalo se mu něco třeba za 5, 10, 15 let... Nebo co kdyby se stalo něco manželovi? "Odložila" bych je do ústavu? A tím jsem začala přemýšlet, proč tedy se "zbavovat" dítěte, které ve mě roste a o kterém vím jen o něco dopředu, že bude postižené... Nelehké rozhodnutí, nelehký život s tímto rozhodnutím.
Předchozí